Bydlete svůj sen, žijte svoje bydlení.

g plus
Stránka na Google plus
facebook
Facebooková stránka i-staveniště
facebook skupina stavíme dům
Facebooková skupina Stavíme dům

info@i-staveniste.cz

Stavba domu je drahá sranda a málokdo má našetřeno tolik, aby to pokrylo všechny výdaje. Řešením je, vzít si hypotéku. Ale jak to udělat, abychom byli schopni ji splácet a nedostali se do trablů podobně jako paní Soňa. Přečtěte si její příběh.

Příběh domu Jasoňka

Jmenuji se Soňa, letos mi bude 51 let a dalo by se říci, že jsem naivní, mimo realitu a nezodpovědná matka. Kdysi  jsem  bývala praktická žena (alespoň  jsem si to myslela). Před 10 lety se mi pracovně i finančně dařilo, byla jsem v podstatě workoholik, který neměl problém se postarat o sebe, svého nemocného partnera  a  eventuálně, když by na to přišlo, i o svět… Nebyla jsem zvyklá žádat o pomoc, nikoho by ani nenapadlo mi pomáhat, jelikož jsem byla ta, co pomáhá  a je silná, už od pohledu. Naše  dospělá  dcera  byla  již  ve  světě  a  starala  se  o sebe. Je to šikovná holka a trochu se bojím, že je v jistém ohledu po mně. Měla jsem jen ji. A další děti? Doktoři mi řekli, že jsem neplodná.  Workoholismus, nemocný manžel, moje pýcha a nastavení, že vše zvládnu sama (bohémská naivita). To vše a řada jiných faktorů mě dovedlo do situace, ve kterém se teď nacházím. V roce 2007 jsem  podlehla  své  pýše  (možná i tlaku tehdejšího nastavení okolí) a hloupý nápad byl na světě.

S otázkou na sebe, co se muže stát tak strašného, když si vezmu hypotéku? A pokud se mi něco stane? Jsem si odpověděla:

/Neměla jsem v podstatě vztah  k penězům, je to věc co mě obtěžuje. Jsem typ, co umí udělat z prdu kouli a minimalista. Na druhou stranu jsem neměla kdysi problém peníze za svou práci vydělávat. Kam jsem je dávala?  Ani nevím. Něco se  utratilo špatným hospodařením, za toho jsem zaplatila dluh, rodičům přidala na chalupu, špatně jsme investovali, utratila  za  přestavbu tehdy pronajatého ateliéru aj./ Zpět k položené otázce. Ruce jsem měla a energii taky, tak nebyl problém. A když se něco stane, dům prodám. A na něm vždy přeci vydělám, ne?

Tehdy bylo nastavení - krásná práce na designech interiérů restaurací v Irsku, stavba domu, doma fungovaly dva malé projekty. Zdálo se, že se plní sny. A taky vždyť jsme to dělali tehdy skoro všichni. Šli do banky. Banka s otevřenou náručí dávala hypotéku na počkání skoro každému. A tak začal příběh domu Ja Soň Ka.

Dům Jasoňka zleva 

Koupil se pozemek za 1,2mil. Zdálo se, že je to výhodná koupě. Hypotéka č.1. u Komerční banky.

S architektem, který byl s mou uměleckou duší spřízněn, jsme začali vymýšlet dům mých snů. Měla jsem představu maximálně do 2 mil.

Vzala se hypotéka č.2.(KB)

Ani nevím, jak se to zvrtlo a najednou to umění bylo na 3,7 mil. (umělec když  se dostane do  transu, peníze občas přehlédne). Nevadí, naše šikovná a ochotná dcera si vzala na sebe hypotéku č. 3. (KB) a bylo to. Hanba mě do dneška fackuje. Dům se dokončil.

Den stěhování: Byl 4. listopad 2007. Okna v ložnici mířila přímo do nebe, (tak jsem si to přála mít, kontakt s nebem a Bohem a tak jsem to i navrhla). Ležící v posteli s pohledem do nebe a s vůní dřeva nového domu. Po uhoněných a stresových dnech, jsem pociťovala chvíli velkého naplnění a štěstí, a nemohla uvěřit tomu, že je to pravda.

První noc v novém, byla krásná, pamatuji  si  do dnes i detaily. Absolutní splynutí s bohem a milujícím druhem. Mystický zážitek plný světla. V jednom okamžiku jsem pocítila pokoru  a  lítost zároveň  nad partnerovým osudem. Partner by mohl mít ještě potomky a já ne, v podstatě jsem si ho v tu chvíli za to vážila. (Když řeknou doktoři ženě, že je neplodná, a že už nikdy nebude moc mít dítě, vůbec možná ani  netuší, co žena může cítit. Není to jenom o tom, že nemůže, ale o tom, že se cítí k ničemu a prožívá devalvaci se ztrátou svého poslání. Tedy mluvím o sobě, a i to možná přispělo k mému nastavení  být workoholičkou).

Za tři měsíce jsem zjistila, že jsem těhotná.

Bylo neuvěřitelné uvěřit a ve spojení s prožitým mystickým zážitkem jsem pochopila, že mi byl dán dar nejvyšší. Zpráva mě posadila nejprve na zadek, toto jsem ani ve snu nečekala.

Bylo mi 43 let se závazkem (splátkou hypotéky 27 tis.), byla jsem vázaná na moji práci(bez finančních rezerv) a se Zázrakem  ve mně. Jenže s podmínkou, že mám jen ležet, jinak o to přijdu. Všechny katastrofické představy o finančním krachu, šly na chvíli stranou a vracely se po částech. Přes obavy a velký strach, jsem prožila nádherné těhotenství a mateřství cca do 3 let věku ditěte.

Narodila se nám nádherná a zdravá dcera Dorotka (boží dar). A přes všechny předchozí vyšetření  a  prohlášeni od  špičkových lékařů  k mé neplodnosti, kterým jsem opravdu tehdy uvěřila, se stal tento zázrak, za který jsem nesmírně vděčná.

Finanční krach: Dům  jsme začali prodávat, jelikož  bylo jasné, že to v budoucnu  nedáme. Začala světová krize. Nedalo se to ani za náklady prodat. Přišlo jedno dědictví, zaplatily se nějaké splátky dopředu. Vymyslel se projekt, který dával obživu, žili jsme skromně, ovšem na splátky to stejně po čase nestačilo. Já vymýšlela projekty, jak se dá, po většinu z nich byly nakonec dobrovolnické projekty. To by mi šlo, vymýšlet systémy pro druhé, co fungují a pomáhají. Už mi nešlo vydělávat peníze pro sebe. Z projektů, co mě stály mnoho času a sil (na zahradě  mít školku v jurtě, pronájem části domu, práce, obnovené podnikání), nic nevyšlo tak, aby to uspokojilo komplet dlužných splátek, přesto, že se bance zaplatilo za ty roky  již 2,6 mil. Zkrátka už jsem nebyla ve formě. Přidal se přechod a hormony mě dorazily. Přišla deprese a neschopnost  řádně fungovat. Měla jsem pocit svázaných rukou a nohou. Tento stav mě paralyzoval. Kam se poděla ta výkonnostní žena, co vše zvládne ?

Dorotka: Dorotka je živé a alternativní dítě, které bylo a je mým projektem č. 1. Zaměstnávala mě natolik, že mi to prostě nešlo dělat jinak. Zkrátka energie na vydělávání peněz došla. Partner dělal a dělá, co může (je v jistém ohledu zdravotně omezen), ale já zcela vypadla z procesu, že také domů přináším peníze. Několik splátek se nezaplatilo tak, jak se má. Byla jsem na několika jednáních v bance (KB) s prosíkem, ať počkají, že se dům prodá. Už začala být příhodná doba pro prodej a já jsem doufala, že začnu snad konečně vydělávat peníze, když bude Dorotka ve škole. Dorotka nastoupila do státní školy, do 1. třídy, kde bylo 30 dětí a začaly jiné starosti.

Pro nás na 1. místě. Dorotka začala zdravotně strádat, mít černé můry, vůbec to nedávala, rok jsme vydrželi s tím, že půjde jinam. Za ten rok se ji stačila zablokovat důvěra ve školství a touha po vzděláni. Situace s domem (přestože jsme se ji snažili nezatěžovat) ji  určitě také nepřidala. Dítě vycítí.

Dostali jsme nabídku od jedné soukromé školy nedaleko bydliště. Nastoupila v září a jak jsme po čase zjistili, nastavení školy bylo zcela výkonnostní a Dorotce se zdravotně ještě více přitížilo. Začala být agresivní a chodit na rehabilitace (tělíčko se  celé pokroutilo). Moc jsme se tím trápili, jak to vymyslet, aby se jí dařilo. Koncem roku jsem dostala impuls a už jsem ji zpět do té školy nedala. Od ledna je na domácím vzdělávání a na některé dny chodí do komunitní školy ZeMě v jurtě, a vůbec jí nevadí, že tam, dojíždí skoro 60km. Jak někdo řekl „zkratky neexistují“.

Je šťastná a zotavuje se. Lidé kolem této školy jsou moje krevní skupina a sdílí podobné hodnoty jako já. Nechápu, jak jsem mohla tak dlouho otálet a být ztracená ve světe, ve kterém jsem žila (spíš tedy nežila, přežívala). Cítila jsem se ve svém alternativním myšlení  hodně sama. Dost jsem slýchávala, že jsem jako blázen, a nemohla jsem najít podobně smýšlející lidi. To mi do jisté míry také bralo energii k razantní změně a vzlétnout.

Inspirovala jsem druhé, prý je motivovala a dodávala jim odvahu, ale uvnitř jsem byla kolikrát sama plná strachu. Bylo to veliké tajemství a ohromný stud mě užíral zevnitř.

Peklo na zemi: V září mi dala banka výpověď s okamžitým zaplacením 2  hypoték i s pokutami v částce  3.3 mil a to do 7 dnů. Dům jsem dala do prodeje. Přes mé prosby o počkání, než se dům prodá, prodala banka pohledávku zkušenému a vykutálenému postupníkovi  It credit. Začalo pravé peklo. Každý den přicházely dopisy s pokutami, s navyšování původní částky, s termíny a nesmyslné zadání úkolů, návštěvy jejich zástupců a psychoteror.

Částka se vyšplhala na  4, 6 mil. Domluva na splátkách - nemožná a posunutí splatnosti - nemožné. Soud již odsoudil 1. směnku 1,2 mil, splatnost asi 10 dní. Ze strany postupníka přišel návrh na mimosoudní vyrovnání 4mil. Odhad domu pro banku je 5,5 mil a tržní 6,5 mil. Dluh vůči dceři za hypotéku je 1,2 mil. Poplatky kolem a drobné dluhy jsou dalších 300tis.

Dům Jasoňka zepředu

 

Zatím to vypadá, že máme na to sakra málo času, prodat tento dům, abychom zůstali bez dluhu.

1) Štěstí by bylo: dům  prodat min. za odhad, znamenalo by to být na startovací čáře 0.

2) Pokud ne, ani si to neumím představit a děj se vůle boží.

Motivace pro napsání příběhu: Tento příběh jsem sepsala na popud sedmidvacetileté  Elišky, se kterou jsem se prý měla potkat. Eliška  mi nastavila zrcadlo a já si uvědomila, že mám  stále rezervy v tom, jak nebýt upřímná k sobě a otevřít se pomoci. A jak je pro mě těžké se postavit pravdě před ostatními. Děkuji ti Eliško. Minimálně se mi ulevilo a zvědomila jsem si své rezervy, které mi brání v cestě dál. Mám pocit, že musím chránit děti, rodinu a přitom je asi táhnu spíše  ke dnu. Mám pocit, že jsem selhala jako matka (to mě nejvíce trápí). A asi si myslím, že by se nikdo nechtěl už inspirovat, pomoci, ztratila bych svou hodnotu člověka. Mám se stále málo ráda? Nevím, kde je ta pravda… je třeba stále hledat.

Dům Jasoňka zprava

Závěr: Tak to je část  příběhu jedné ženy, matky a partnerky, která miluje život, lidi, přírodu, umění a vše živé. Ženy, která si o sobě myslela, že její smysl života je být užitečná. A to znamená převážně inspirovat druhé, ale teď tu sedím, píši a otevřeně prosím o pomoc.

Prosba: Kdybyste věděli o někom, kdo hledá dům s úžasnou energií, velkou zahradou. Dům, který je dřevěný, s láskou stavěný, 20 km od Prahy (Černý Most) v krásném prostředí jezer a přírody ve vesničce Borek n/L, vhodný pro bydlení, podnikání či pro investici… Moc prosím, sdílejte mou prosbu. Věřím na příběhy a věřím, že dům si zaslouží nové a dobré majitele, kteří začnou psát nový příběh. V domě, který mi mnoho dal i vzal. A já za to děkuji.

Děkuji moc.

Děkuji moc za sdílení a rozesílání. SoŇa v Borku, 4.2.2016

Můj e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., telefon: +420 775 588 259

Podrobnosti o prodeji je v inzerátu na bezrealitky.cz