Bydlete svůj sen, žijte svoje bydlení.

g plus
Stránka na Google plus
facebook
Facebooková stránka i-staveniště
facebook skupina stavíme dům
Facebooková skupina Stavíme dům

info@i-staveniste.cz

Aby to bylo fér, musím se zde zmínit i o vtipných „nevýhodách“, které ze života v pasivním domě plynou. Nedávno jsem si vzpomněla na tři historky, kterým se s našimi dětmi smějeme dodnes a týkají se nejen domácích úkolů...

Aby to bylo fér, musím se zde zmínit i o vtipných „nevýhodách“, které ze života v pasivním domě plynou. Nedávno jsem si vzpomněla na tři historky, kterým se s našimi dětmi smějeme dodnes a týkají se nejen domácích úkolů...

Po dvou letech života v našem novém domově se nám podařilo zakoupit kamna. Manžel přemýšlel, jak nejlépe využít teplo, které v naší velké obytné místnosti vznikne. Kamna jsou totiž jediným zdrojem tepla v zimních neslunných měsících. Ještě jsme sice pro jistotu v domě zhotovili několik přímotopných zásuvek, ale ty jsme zatím nepoužili. Kamna také využíváme k ohřevu vody ve dnech, kdy vodu neohřeje slunce. Manžel se ještě při montáži kamen rozhodl použít jejich zbytkové teplo k ohřevu vody pro vyhřátí jiných prostor v domu. Do „holčičárny“, jak říkáme pokoji našich slečen, tedy umístil malinký radiátor a pak jsme se smáli, že na něm budou moci holky sušit leda tak ponožky, jak byl malý. Osobně jsem nikdy tak malý radiátor neviděla (z dětství si pamatuji, že prakticky každý jakkoliv velký radiátor byl malý a nedostačující...) Měli jsme z toho nápadu skutečně radost, protože teplo z hlavní místnosti krásně vyhřívalo dva dětské pokojíčky v patře bez jakéhokoliv rozvodu, prostě jen svou fyzikálně danou vlastností plynout a stoupat. Ale u slečen bylo o poznání chladněji než u chlapců a tímto se to krásně vyrovnalo.

Když se naše mladší dcerka vrátila ze školy domů, ležela na gauči a pozorně naslouchala náš výčet výhod toho, že v jejím pokoji a v blízkosti jejího stolu je umístěn právě onen úžasný malý RADIÁTOR. Jak je to skvělé, že využijeme teplo z kamen do poslední pídě. A po našem monologu osmiletá dcerka ležící na gauči, s rukama za hlavou úplně v klidu pronesla větu: „A co to jako je, ten RADIÁTOR?“ A to byla pro nás s manželem osudová věta...

Viděli jste film Architekt odpadu? Pokud ne, jistě si jej pusťte. V jedné pasáži hovoří otec rodiny, která žije v Earthshipu o tom, jak jeho malá tříletá dcerka už považuje za úplně normální, že voda se ještě 4x použije, že v domě se netopí… Vše co je pro předešlé generace jako science fiction, je pro ni samozřejmostí. Úcta k přírodě, vodě, energiím, samostatnost, svoboda, nezávislost… Není to to, co jsme právě od našeho domu očekávali?

Začali jsme se ohromně smát - tedy jen já, David a nejstarší dcera, která si ještě radiátory dobře pamatovala z našich dřívějších působišť. A našim ostatním dětem jsme šli náš krásný nový bílý RADIÁTOR ukázat:).

Předchozí: Jak se žije v pasivním domě. Díl 1. Na podzim.